14. května 1948 vyhlásil David Ben-Gurion vznik samostatného židovského státu. Měl fungovat na biblických zásadách, na demokracii a pokojných sousedských vztazích. Arabským obyvatelům tehdejší Palestiny, kteří si samostatnost Izraele nepřáli, Ben-Gurion nabídl spolupráci na prosperitě nového společného státu.

Izrael se stal jediným demokratickým státem v regionu a se svou stabilní ekonomikou patří mezi nejvyspělejší země světa. Narozdíl od arabské autonomie a sousedních arabských zemí, které jsou zaslepeny nenávistí k židovskému státu a za vyspělými zeměmi zaostávají. Namísto investic do školství a moderních technologií investují do zbraní, které by chtěly opět použít proti Izraeli.

Téměř ve všech zemích, které prošly tzv.arabským jarem, přišli ke slovu radikální vyznavači islámu a podněcují k nenávisti k Izraeli. Kandidát Muslimského bratrstva na post egyptského prezidenta Abdel Moneim Abul-Fotouh označil v televizní debatě Izrael za „nepřátelskou zemi“ Jiný kandidát, bývalý egyptský ministr zahraničí a a předseda Arabské ligy Amr Moussa prohlásil počátkem května: „Dohody z Camp Davidu už neexistují.“

Cesta, kterou zvolil Izrael, vede k prosperitě. Ta arabská vede k chudobě. Čím dříve to vůdcové izraelských sousedů pochopí, tím lépe pro jejich občany a pro stabilitu v celém regionu.

„Am Israel Chai“, Lid Izraele žije. Blahopřejeme!

Při oslavách Dne nezávislosti poděkoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu všem přátelům Izraele:
„Chci poděkovat desítkám milionů přátel Izraele po celém světě za jejich neochvějnou podporu jedinému židovskému státu.“

Izraelský Arab Sarhan Bader oznámil založení nové politické strany. Je přesvědčen, že většina Arabů, kteří mají izraelské občanství, jsou proizraelští. Současné 3 arabské strany jsou propalestinské, tj. antiizraelské.

Vedení arabské samosprávy podalo další důkaz, že nemá žádný zájem o mírové soužití s židovským státem. V televizním programu pro děti, The Best Home, citovaly děti z básně egyptského básníka: „Náš nepřítel, Sion, je satan s ocasem.“

Svého času prý Hitler napsal, že ho „nikdo nemůže obviňovat z rozpoutání války, neboť podepsal tolik mírových smluv jako nikdo před ním.“ No prosím. Propaganda jako z omalovánky. Někteří tzv. míroví aktivisti se od něj učili.

Dva z 79 „mírových aktivistů“, Francouz a Španěl, byli mezi zadrženými na letišti Ben Guriona 15.dubna při snaze vyvolat nějakou výtržnost ve prospěch palestinských Arabů. Po jejich propuštění byl objeven na stěně v místnosti zadržení hákový kříž. To jen dokazuje oprávněnost izraelské bezpečnostní služby nevpustit aktivisty do vnitrozemí.

Proč nepůsobí takoví aktivisté na islámské teroristy v Gaze, aby přestali ostřelovat raketami civilní obyvatelstvo na jihu Izraele? Zřejmě se s nimi ztotožňují.

Stát Izrael si dnes večer připomene vyvraždění 6 milionů Židů nacisty. Proč to znovu připomínat? Protože se výzva k vyhlazení židovského národa opakuje i dnes. A to nejen z úst íránského prezidenta. V předvečer Dne holocaustu připomněl izraelský premiér Netanjahu varšavské varování Zeva Žabotinského z roku 1938:

„Již tři roky vás, polské Židy, korunu světového židovstva, varuji. Katastrofa se blíží, ale vy to bratři a sestry nevnímáte. Jste pohrouženi do každodenních starostí. Ve jménu Božím prosím, zachraňte se! Je ještě čas, ale je ho velice málo.“

Přední židovští intelektuálové se mu posmívali. Proto premiér Netanjahu varuje: „Také dnes, stejně jako tehdy, si někteří přejí zničení milionů Židů.“

Proslov premiér ukončil slovy: „Am Izrael chaj!“ – lid izraelský žije.“

Německý spisovatel Günter Grass je nositelem Nobelovy ceny za literaturu (1999). Jestliže mohl dostat tuto cenu za „mír“ také arciterorista také Jásir Arafat, ztratila již na prestiži. Psát knihy jistě pan Grass umí, ale jeho srovnání Izraele s Íránem je pomýlené a scestné. Jen on sám ví, co s tím sledoval. Jeho služba v jednotce SS, kterou dlouho tajil, mnohé napovídá.

Grass odsoudil izraelský jaderný program, německé dodávky ponorek pro Izrael a usoudil, že stát Izrael „ohrožuje už beztak křehký světový mír.“ Taková hloupá věta nemusí, ale může, být nutně výrazem antisemitismu. Možná se chtěl Grass na sklonku života jen zalíbit některým německým skupinám a ukázat jaký je odvážný chlapík.

Ve své „moudrosti“ mohl obvinit z hrozby světovému míru všechny země disponující jadernými zbraněmi. Připustit možnost preventivního úderu nepříteli, veřejně hlásající snahu zničit židovský stát, hrozbou světovému míru není. Izrael zaútočil na podobné cíle už v Iráku a Sýrii, aniž by tím ohrozil světový mír.

Podle izraelského premiéra Izrael nevyhrožuje zničením cizího státu, nepodporuje terorismus, nikomu nedodává rakety, které jsou odpalovány na civilní cíle, nekamenuje ženy, nevěší homosexuály a neutiskuje miliony svých občanů. To všechno se děje v Íránu. Proto podle Netanjahua musí každý slušný člověk Grassovo obvinění jednoznačně odsoudit.

Podobně je nutno odmítnout názory levicového politika Petra Uhla, vyjádřené v Právu 7. Dubna 2012, kde tvrdí, že když má jaderné zbraně Izrael, může je mít i Írán. Uhl se domnívá, že jednostranná podpora Izraele od českých vlád od roku 2006 je „ojedinělá a absurdní.“ Česká republika není ve své podpoře Izraele ojedinělá. Dobré mravy nedovolují vyjadřovat stejnou míru podpory Izraeli a zároveň i jeho nepřátelům.

Dvojnásobná držitelka Oskara Emma Thompsonová patří mezi tři desítky britských herců, režisérů a spisovatelů, kteří protestují proti zařazení izraelské divadelní společnosti Habima na letošní letní Shakespeare festivalu v Anglii. Důvod? Habima se odmítla připojit k bojkotu kulturního centra v Arieli v roce 2010.
Mezi pozvanými společnostmi jsou např. Národní divadlo z Číny nebo palestinské Divadlo Aštar. Ty jsou podle britských umělců „košer.“ Habima koncem května uvede „Benátského kupce.“

Kdo se věnuje blízkovýchodní problematice, ten ví, že „palestinská národnost“ je stejný blábol, jako např. „muslimská“ nebo „křesťanská“ národnost.“ Muslimská národnost byla vymyšlena pro muslimskou propagandu na Balkáně. Palestinská národnost zase pro arabskou protiizraelskou propagandu.

Ministr vnitra a národní bezpečnosti ve vládě Hamásu, Fathi Hammad, „prozradil“, jak to je s tou „palestinskou národností.“ Nedávno byl hostem v egyptské televizi Al Hekma. To je islámská TV v Egyptě. Těší se všeobecnému uznání muslimů a jejími hosty jsou renomovaní učenci a šejkové. Vysílá řadu vědeckých programů, ale také programy pro ženy a děti.

Posláním TV Al Hekma je dosažení celosvětové jednoty všech muslimů. Přenáší také kázání z mešit a sleduje sunitský směr. V jejím pořadu Fathi Hamad prohlásil:

„Bratři, jedna polovina Palestinců jsou Egypťané a druhou polovinu tvoří Arabové ze Saúdské Arábie. Většina palestinských Arabů nepochází z Palestiny. Každý Palestinec má arabské kořeny, ať už pochází ze Saúdské Arábie či z Jemenu. Jsme spojeni krevním poutem.“

Hammadovo vystoupení nebylo určeno nearabským posluchačům. Přimlouval se za dodávky pohonných látek pro Hamás, aby „mohl pokračovat ve vedení džihádu.“

Nejsevernější izraelské město Kirjat Šmona bylo založeno v roce 1950 a má dnes 23 000 obyvatel. Přesto se stalo mistrem Izraele v kopané. Poprvé od roku 1983 se nestalo mistrem některé mužstvo z Tel Avivu, Jeruzaléma nebo Haify.